Černý teriér FCI kennel Kettfar
Menu Klub chovatelů Černých teriérů

BAREVNÍ TERIÉŘI

Barevní teriéři aneb mají právo žít

Bred Bred



Bred V roce 2002 se mi narodila štěňátka od mé fenky Dolly, narodili se mi 4 štěňátka, tři pejsci a jedna fenka.Protože žijeme s našimi mazlíčky v bytě, jen jsem takový počet uvítala. Z minulé zkušenosti, kdy mi jich Dolly nadělila hned 11 to byla úleva. Horší bylo, že místo, aby se mi narodili černočerní čertíci se mezi nimi objevili dva ,co měli rezavé nožičky, tečky nad očima, znaky na hrudníku a pod ocáskem. Teď co s nimi? Mezi námi chovateli je veřejné tajemství, že se taková štěňátka rodí poměrně často,ale většinou se tím nikdo nechlubí a proto „nepřežijí“. Každý chovatel to bere jako skvrnu ve svém čistém chovu, a proto se jich každý brzy zbaví.
Samozřejmě, i mě na vteřinku napadlo, že by bylo nejjednodušší udělat to také. Chov čistokrevných psů je složitá věc a zodpovědný chovatel se má snažit, aby se do chovu dostávali jen kvalitní jedinci,jenže proč mám zprovodit ze světa tvorečky, kteří jsou naprosto zdraví, krásní,jejich máma je na ně hrdá a miluje je. Snad by i za ně položila život. Nikdy bych je neutratila jen proto, že mají jinou,pro nás nevhodnou barvu, která jim znemožní zařazení do chovu.
Možná si někteří z vás řeknou, jestli jejich černí sourozenci jsou vhodní k dalšímu chovu. Je možné, že to přenesou na své děti. Jistě je to možné, ale jediný rozdíl je v tom, že o těch mých to budete vědět, protože nemůžete tušit jestli zrovna ten váš, co máte doma a je tak krásně černý neměl takového bratříčka nebo sestřičku, kteří se nedožili toho, aby dělali někomu radost.
Černý teriér je poměrně mladé plemeno, není tudíž prošlechtěné tolik jako jiná mnohem starší plemena. Mezi předky najdeme vysoký podíl krve erdelteriéra a rotvajlera, po těchto předcích se vyskytnou štěňata s těmito znaky. Příroda je mocná a tak nehledí na to, že se nám tito pejsci nelíbí a nejsou pro nás dost dobří. Pro nás doma byly stejně dobří jako ti černí, nechali jsme je ať si sají mlíčko vedle těch „kvalitních“. Rostli jako z vody a oba byli paradoxně ta nejhezčí štěňata, co jsem kdy viděla. Moje kamarádky, co taky chovají, mi daly za pravdu, že ty „barevné jsou v exteriéru mimořádně krásné. Majitelka krycího psa mi potvrdila, že i v Polsku takové psy mají co se dožili dospělosti a tito jsou často velice krásní. Viděla jsem fotografii slavné ruské fenky – světové vítězky, která na domácí fotografii má znaky na nohách. Na výstavu ji jednoduše nabarví. Taky se už dnes v Rusku konají neoficielní výstavy těchto “barevných rusáků“. To znamená, že jich tam musí být dostatek , aby taková výstava vůbec mohla vzniknout. Nabízí se otázka jsou Rusi a Poláci soucitnější než my? Proč tam mají právo žít a u nás ne? Věděla jsem jen o jednom, který žil na Slovensku.Jinak jsem nikdy takového psa u nás neviděla.
Ve vrhu se běžně vyskytují i jiné vady, které vylučují z dalšího chovu a výstav. Tyto štěňata chovatel prodá většinou levněji a upozorní na to, že jsou jen pro radost. Proč by barevná štěňata nemohla dělat radost lidem stejně tak jako štěňata s podkusem, kryptorchidi, bílou skvrnou ….? Koupě černého teriéra není levná záležitost a myslím, že ne každý komu se toto plemeno líbí si jej může dovolit, proto o tyto štěňata je docela velký zájem a neměla jsem nejmenší problém je udat. Oba moji chlapečci -Bred a Bruce , šli k moc milým lidem do rodiny, do bytu. Jsem přesvědčená, že se budou mít nádherně a budou svým lidem dělat radost, stejně tak jako by byli černí.
Z minulých 11 štěňat chodí pouze dvě na výstavy a to jedno je moje fenka Ariela a druhý pejsek Adrien. Jinak jich 9 slouží jen pro potěšení svých majitelů. Mně osobně výstavy baví, ráda na ně jezdím, ale hlavní důvod je ten, že se ráda vidím s lidmi co mají stejné psy a vždycky je si co povídat. Možná je i lepší, když si budoucí majitel bere pejska už s vědomím,že nebude výstavní. Nemusí se strachovat, jak mu porostou zuby, nohy, jak bude vysoký…. může si k němu vytvořit krásný vztah a já jako chovatel a zodpovědný člověk za ty tvorečky si můžu být jistá, že když nebude dost dobrý neskončí někde v útulku. Musím říct, že mám veliké štěstí, o všech svých štěňatech vím a všechna měla štěstí na skvělé pánečky.
Původně jsem nechtěla, aby se moc vědělo, že mám barevná štěňata. Teď si myslím, že je právě důležité, aby se to vědělo. Až je uvidíte, budete všichni s tímto problémem srozuměni a noví chovatelé budou vědět, že není nutné tyto štěňata utrácet. Ty zkušené moc prosím, nechte je žít.

P.S.Podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je nezákonné utratit zdravá štěňata.Je jiná barva nemoc!?